Fronta na štěstí

V tolika dnech a v tolika nocích
zívaje čekám ve frontě na štěstí.

Únava vstoupá, čelo se rosí,
kolem pobíhaj andělé bosí.

V tajence stojí: „Tuze se bojím!“
Že na konci za hříchy nedaj mi nic.

Chci předbíhat a chci stále víc,
chci se dívat na rub i líc.

REF:
To, co hledáš, mizí pořád do větší dálky,
stačilo by možná jen na chvíli zastavit?!

Na chvíli zastavit a vrátit se zpátky,
smířit se s tím, že se neusměje na všechny hlupáky.

Kolik lze získat a kolik ztratit?
Obsedantní myšlenka, všude cejtíš prachy.

Fňukat nebo se smát? Čas tolik jízlivý.
Vezme vše, co kdy dal, poslední i najději.

Další noc rozprostírá svoje křídla,
není tmavá ani bílá.

Štestí se mi vzdaluje za obzor,
na Tebe, Osude, musím si dát pozor.

Další den rozprostírá svoje křídla,
úzkost mě zase svírá.

Co když na konci fronty čeká nový začátek?
A kde mám vzít jistotu, že dojdu nazpátek.

REF:

To, co hledáš, mizí pořád do větší dálky,
stačilo by možná jen na chvíli zastavit?!

Na chvíli zastavit a vrátit se zpátky,
smířit se s tím, že se neusměje na všechny hlupáky.