Žil nežil

Samota na dveře buší nejedné z duší,
už je to jasný, jsme v tom až po uši.

Není cesty zpátky a kdo by chtěl dál?
Ty s osudem nebo on s tebou si hrál?
Blíží se peklo anebo ráj?!

Zítra je karneval, nasadíme si masky,
na naše osudy uzavřeme sázky.
Zítra je karneval…

K své touze hluší, pár z nás už tuší,
zřeknem se lásky bez nadsázky.
Kdo by se bál zajít dál?
Nemusí, zítra je karneval.

Zítra je karneval, nasadíme si masky,
na naše osudy uzavřeme sázky.
Zítra je karneval…

Být sám sebou jsem se kvůli tobě vzdal,
odevzdal jsem vše a u toho se smál.
Jsem jeden z těch, co žil i nežil,
když jediné Ti svůj klíč k srdci svěřil.

Tiše se bál dýchat dál do chvíle,
než začal karneval,

Začíná karneval,
ke tvářím hrdě tisknem masky,
skrýváme vrásky,
trháme svazky důvěry a lásky.

Začíná karneval…