Balada píp

Hospodskej dneska zavírá dřív a chlapi znuděnou chůzí v dešti domů kráčej.
Karel s Lojzou jdou si ještě špejli zakouřit, krysy a potkani si v kanálech držky máčej.

Takhle začala smutná balada píp, melancholie záda výčepu jen tak neukáže.
V zapomenutém kraji zapomínaj lidi žít,tak kdo jim vrátí potřebu kuráže?

Končí šichta, je pátek, tak co se bude dít? Všichni doma spočívají, skepticky na gauč civí.
O lahodném moku můžou tak akorát snít, tak sbohem dej krásným tělům pivním.

 S duší prázdnou i ty křičíš větu smyslu zbavenou: Rest in peace pivní moku.
S duší prázdnou i ty křičíš větu smyslu zbavenou: Rest in peace pivní moku.

Snad najdu poslední pivní chrám, ve kterém si poručím plný džbán pivního moku.
Jedinou věc načež udělám, až pokořím ten pověstný džbán pivního moku.

To totiž i já začnu křičet:
Rest in peace baladě píp, baladě píp i pivnímu moku.
Rest in peace baladě píp, baladě píp i pivnímu moku.

Není to prazdroj, to slzy stékají po tvářích, hořkost marné naděje – ideály se zvolna ztrácej.
Extrakt vágního zármutku snášejí k oltáři, bezvýsledný chtíč žít i bez piva blaze.

S duší prázdnou i ty křičíš větu smyslu zbavenou: Rest in peace pivní moku.
S duší prázdnou i ty křičíš větu smyslu zbavenou: Rest in peace pivní moku.

 

 


Aktuality